PROJEKT INSTALACE SOCHY MARKA MARULIĆE V EVROPĚ

Marko Marulić – symbol chorvatské kultury, humanismu a evropského propojení

1. Základní myšlenka projektu

Národní unie umění, z. s. (NUU), připravuje projekt vytvoření a instalace monumentální sochy Marka Maruliće (1450–1524), významného chorvatského humanisty, básníka a autora díla Judita, který je tradičně označován za „otce chorvatské literatury“.

Cílem projektu je vytvořit důstojné veřejné umělecké dílo, které připomene osobnost Marka Maruliće a současně poukáže na historické kulturní, obchodní a intelektuální propojení Chorvatska s ostatní Evropou.

Projekt má spojit:

  • chorvatské kulturní dědictví,

  • evropský humanismus,

  • historii vzdělanosti a literatury,

  • historické obchodní a kulturní cesty,

  • současnou spolupráci evropských měst,

  • veřejný prostor a moderní sochařské umění.

Socha nemá být pouze památníkem jedné historické osobnosti. Má se stát místem připomínajícím společné evropské kulturní dědictví.


2. Kdo byl Marko Marulić

Marko Marulić se narodil roku 1450 ve Splitu a zemřel tamtéž roku 1524. Pocházel ze splitské patricijské rodiny a působil v prostředí tamního humanistického okruhu. Vedle literární tvorby vykonával také veřejné a právní funkce a věnoval se obchodu.

Byl typickým renesančním humanistou. Více než 80 % jeho dochovaných textů je napsáno latinsky, vedle toho však vytvořil významné dílo v chorvatštině. Jeho tvorba spojovala antickou vzdělanost, křesťanskou tradici, humanismus a chorvatské literární dědictví.

Jeho význam proto přesahuje hranice dnešního Chorvatska.


3. Judita – základ chorvatské literární identity

Nejvýznamnějším Marulićovým dílem je Judita.

Marulić ji dokončil roku 1501. Poprvé byla vytištěna v Benátkách roku 1521. Jedná se o první umělecký epos chorvatské literatury napsaný v chorvatštině. Právě toto dílo zásadně přispělo k tomu, že Marulić získal označení otec chorvatské literatury.

Význam Judity spočívá také v tom, že Marulić využil evropské literární a humanistické tradice a spojil je s chorvatským jazykem a kulturním prostředím.

Dílo bylo následně překládáno do řady evropských jazyků včetně angličtiny, maďarštiny, italštiny, francouzštiny a dalších jazyků.

Marulić tak představuje jednu z historických osobností, prostřednictvím kterých se chorvatská kultura stala součástí širšího evropského kulturního prostoru.


4. Historický přínos Marka Maruliće pro Chorvatsko

Chorvatský jazyk a literatura

Marulić ukázal, že chorvatština může být jazykem rozsáhlého uměleckého a intelektuálního díla.

Judita se stala jedním ze základních děl chorvatské literární tradice a ovlivnila další generace chorvatských spisovatelů.

Chorvatský humanismus

Marulić byl jednou z ústředních osobností splitského humanistického prostředí.

Jeho tvorba propojovala antické dědictví, křesťanskou vzdělanost a domácí chorvatskou literární tradici.

Chorvatská kulturní identita

V době, kdy byl chorvatský prostor vystaven politickému a vojenskému tlaku Osmanské říše, se v jeho díle objevovaly také motivy obrany, odpovědnosti a osudu ohrožené země.

Jeho Judita bývá v literárněhistorických interpretacích spojována také s dobovým ohrožením chorvatského prostoru.

Chorvatsko v evropském kontextu

Marulić psal především latinsky a jeho díla se šířila evropským intelektuálním prostředím.

Jeho latinské práce byly v 16. a 17. století opakovaně vydávány a překládány. Davidijada je hodnocena jako významné dílo evropského humanismu.

Proto lze Maruliće představit nejen jako chorvatského národního klasika, ale také jako evropského humanistu chorvatského původu.


5. Evropský rozměr projektu

Projekt instalace sochy má zdůraznit skutečnost, že Marulićův život a dílo vznikaly v prostředí, které bylo součástí širší evropské civilizace.

Jeho rodný Split byl významným jadranským městem. Marulić měl vazby na Benátky a Řím a pohyboval se v prostředí evropského humanismu.

Proto může být socha koncipována jako symbolická připomínka historických cest:

CHORVATSKO – JADRAN – BENÁTKY – STŘEDNÍ EVROPA

a současně jako připomínka toho, že Evropa nebyla nikdy pouze souborem izolovaných národních kultur.


6. Koncepce sochy

Navrhovaná socha by měla být vytvořena jako reprezentativní veřejné umělecké dílo.

Doporučené prvky

Postava Marka Maruliće

  • životní nebo mírně nadživotní velikost,

  • renesanční oděv,

  • kniha jako symbol vzdělanosti,

  • výrazná práce s detailem tváře a rukou,

  • důstojný, nikoliv militaristický charakter.

Kniha

Kniha může představovat Juditu a současně celé Marulićovo literární dílo.

Na podstavci může být uvedeno například:

MARKO MARULIĆ
1450–1524
OTEC CHORVATSKÉ LITERATURY
HUMANISTA – BÁSNÍK – EVROPAN

Text může být doplněn chorvatskou a anglickou verzí.


7. Návrh evropského symbolu

Součástí instalace může být samostatný kamenný nebo kovový prvek s názvy historických evropských center:

SPALATUM – VENETIA – ROMA

případně podle konkrétního konceptu projektu:

VENETIA – REGENSBURG – PRAGA

Tento prvek by neměl tvrdit, že Marulić osobně absolvoval celou konkrétní trasu. Má symbolizovat širší síť evropského obchodu, vzdělanosti, kultury a přenosu myšlenek, jejíž součástí byl i chorvatský prostor.


8. Výběr místa

Výběr lokality je jednou z nejdůležitějších částí projektu.

Místo by mělo splňovat několik kritérií:

  1. historická nebo kulturní souvislost,

  2. evropský charakter lokality,

  3. dobrá dostupnost veřejnosti,

  4. možnost dlouhodobé péče o sochu,

  5. turistický potenciál,

  6. možnost kulturních akcí,

  7. podpora místní samosprávy,

  8. možnost spolupráce s chorvatskými institucemi,

  9. vhodné vlastnické a právní vztahy k pozemku,

  10. možnost umístění informačního systému.

Preferována by měla být lokalita s přirozeným vztahem k historickým evropským trasám, kulturnímu dědictví nebo významnému veřejnému prostoru.


9. Partnerství s Chorvatskem

Projekt by měl být od počátku připravován v úzké spolupráci s chorvatskou stranou.

Potenciálními partnery mohou být:

  • město Split,

  • chorvatské kulturní instituce,

  • univerzity,

  • muzea a knihovny,

  • literární instituce,

  • chorvatské diplomatické zastoupení,

  • krajanské a kulturní organizace,

  • soukromí investoři,

  • evropské kulturní instituce.

Důležitým partnerem může být také Književni krug Split, který je dlouhodobě spojen s výzkumem a vydáváním Marulićova díla.


10. Investiční a finanční model

Projekt může být financován vícezdrojově.

Soukromé zdroje

  • hlavní investor,

  • generální partner,

  • mecenáši,

  • chorvatské a evropské firmy,

  • nadace,

  • individuální dárci.

Veřejné zdroje

  • město,

  • regionální samospráva,

  • kulturní instituce,

  • evropské kulturní programy,

  • dotační programy.

Partnerský model

Investor může získat status:

HLAVNÍ PARTNER PROJEKTU MARKO MARULIĆ

nebo

PARTNER EVROPSKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ

Projekt tak může nabídnout nejen finanční podporu uměleckého díla, ale také dlouhodobou prezentaci partnera v souvislosti s významnou evropskou kulturní osobností.


11. Doprovodný kulturní program

Instalace sochy by měla být začátkem, nikoli koncem projektu.

Doporučené aktivity:

  • slavnostní odhalení sochy,

  • výstava o Marulićovi,

  • přednášky historiků a literárních vědců,

  • prezentace Judity,

  • čtení z Marulićova díla,

  • chorvatsko-evropské kulturní fórum,

  • studentské soutěže,

  • překlady a publikace,

  • koncert nebo kulturní festival,

  • dokumentární film,

  • vzdělávací program pro školy.


12. Digitální část projektu

U sochy může být umístěn QR kód.

Po jeho načtení návštěvník získá:

  • životopis Marka Maruliće,

  • informace o Juditě,

  • historii Splitu,

  • mapu historických evropských vazeb,

  • fotografie,

  • překlady vybraných textů,

  • informace o vzniku sochy,

  • informace o autorech projektu.

Web projektu může fungovat v několika jazycích:

chorvatština – čeština – angličtina – němčina – italština.


13. Příprava projektu – jednotlivé etapy

ETAPA I – HISTORICKÁ A KONCEPČNÍ PŘÍPRAVA

  • vytvoření projektového týmu,

  • odborné zpracování Marulićova odkazu,

  • definování evropského příběhu,

  • vytvoření koncepce sochy,

  • konzultace s chorvatskými odborníky.

ETAPA II – VÝBĚR LOKALITY

  • vytipování evropských měst,

  • jednání se samosprávami,

  • prověření pozemků,

  • památková a územní analýza,

  • posouzení turistického potenciálu.

ETAPA III – UMĚLECKÝ NÁVRH

  • výběr sochaře,

  • vytvoření skici,

  • vytvoření modelu,

  • odborné posouzení,

  • schválení konečné podoby.

ETAPA IV – FINANCOVÁNÍ

  • vytvoření rozpočtu,

  • investor pitch,

  • oslovení partnerů,

  • dotační žádosti,

  • fundraising.

ETAPA V – REALIZACE

  • výroba sochy,

  • výroba podstavce,

  • příprava místa,

  • doprava,

  • instalace,

  • osvětlení,

  • informační systém.

ETAPA VI – SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ

Slavnostní akt může být koncipován jako chorvatsko-evropská kulturní událost za účasti představitelů města, Chorvatska, kulturních institucí, investorů, umělců a veřejnosti.


14. Hlavní příběh projektu

Projekt lze komunikovat jednoduchou myšlenkou:

„Z Chorvatska do Evropy – prostřednictvím Marka Maruliće.“

Marulić se narodil ve Splitu, ale jeho dílo překročilo hranice Dalmácie i Chorvatska.

Jeho Judita dala chorvatské literatuře jedno z jejích základních děl. Jeho latinské texty jej zároveň zařadily do širšího evropského humanistického prostředí.

Socha proto může představovat nejen vzpomínku na jednoho člověka, ale také historický most mezi chorvatskou kulturou a Evropou.


15. Poselství projektu

Marko Marulić nebyl pouze mužem své doby.

Byl člověkem, který spojoval několik světů – chorvatský jazyk, dalmatské prostředí, antickou vzdělanost, křesťanskou tradici, humanismus a evropskou literaturu.

Jeho příběh připomíná, že kulturní identita nevzniká izolovaně.

Vzniká kontaktem lidí, měst, jazyků, obchodních cest, vzdělanosti a myšlenek.

Proto může být nová socha Marka Maruliće chápána jako:

PAMÁTNÍK CHORVATSKÉ KULTURY

a současně jako

SYMBOL EVROPSKÉHO KULTURNÍHO PROPOJENÍ.


16. Pracovní název projektu

MARKO MARULIĆ – CESTA HUMANISMU

Chorvatsko – Jadran – Evropa

Projekt Národní unie umění, z. s.

Cílem je vytvořit trvalé veřejné umělecké dílo připomínající osobnost Marka Maruliće, jeho zásadní přínos chorvatské literatuře a jeho místo v evropském humanismu.

Fáze projektu:

  1. vytipování vhodné evropské lokality,
  2. historické a architektonické zpracování projektu,
  3. získání místních, kulturních a institucionálních partnerů,
  4. oslovení soukromých investorů, mecenášů a nadací,
  5. zpracování historické a vzdělávácí platformy
  6. návrh a výroba sochy,
  7. příprava slavnostního odhalení 
  8. slavnostní istalace díla

Marco Polo Bolsano

Píše se rok 1296 a Benátská republika pulzuje životem. Uprostřed rušných kanálů sedí v jedné z taveren Marco Polo, slavný cestovatel, který se před rokem vrátil ze svých sedmadvacetiletých cest po Dálném východě, a jeho přítel, kupec Giacomo z Bolzana.
Giacomo právě plánuje velkou obchodní výpravu na sever. Evropa prahne po luxusním zboží, které Benátky dovážejí z Orientu. Marco Polo, s prsty obepínajícími pohár těžkého vína, mapuje prstem po dřevěném stole trasu.
„Tvá cesta, Giacomo, nebude snadná, ale je to tepna, která živí sever,“ říká Marco a ukazuje na mapu. „Vyrazíš z Venezie na sever, podél řeky Adige, přímo do srdce Alp. Tvou první klíčovou zastávkou bude Bolzano.“
Zastávka v Bolzanu: Brána do Alp
Bolzano bylo v této době kvetoucím obchodním centrem, kde se střetával italský jih s germánským severem. Giacomo dorazil do města během vyhlášených bolzanských trhů. Vzduch byl prosycen vůní koření, tyrolského špeku, sušených ryb a těžkých suken.
V Bolzanu musel Giacomo vyměnit benátské mince za tyrolské krejcary a najmout zkušené horské vůdce a mezky. Čekal ho totiž obávaný Brennerský průsmyk. Bolzano nebylo jen místem odpočinku, ale křižovatkou kultur – na ulicích se mísila italština s němčinou a kupci zde uzavírali spojenectví, která držela evropskou ekonomiku pohromadě.
Cesta na sever a německé rozcestí
Po náročném překročení Alp pokračovala karavana přes Innsbruck hluboko do Německa. Zde, v Norimberku, se nacházelo strategické logistické centrum celé střední Evropy. Na tomto místě se historická obchodní trasa rozdělovala:
    • Západní a severní větev směřovala dál do Frankfurtu a k bohatým městům hanzovní ligy.
    • Východní větev se stáčela přímo na východ, do srdce Českého království.

Giacomo rozdělil své vozy. Část nákladu poslal dál na sever, ale sám se s tou nejcennější částí – jemným čínským hedvábím a vzácným kořením, o kterém mu vyprávěl Marco Polo – vydal po takzvané Královské cestě směrem na Prahu.
Cíl: Zlatá Praha
Když karavana po týdnech cesty spatřila věže Prahy, město zrovna zažívalo obrovský rozmach pod vládou Václava II. Pražské tržiště na Starém Městě bylo plné kupců z celého světa.
Giacomo úspěšně prodal hedvábí českým šlechticům a za utržené peníze nakoupil vyhlášené české sukno, stříbro z Kutné Hory a český med, aby je odvezl zpět na jih. Tato historická linie – z Benátek přes Bolzano, německé země až do Prahy – tak propojila bohatství Orientu s rozvíjejícím se srdcem Evropy.
Chtěl bys tento příběh více rozvinout o konkrétní postavy (např. setkání s pražským mincmistrem), nebo tě zajímají skutečné historické detaily o tom, jak tehdy fungovala doprava zboží přes Brennerský průsmyk?

Jak fungoval středověký dálkový obchod na přelomu 13. a 14. století. Cesta z Venezie přes Bolzano do Německa a Prahy nebyla jen romantickým putováním, ale přísně organizovaným a nebezpečným byznysem.
Zde jsou skutečné historické detaily, které tehdejší realitu formovaly:
 
1. Systém dopravy: Horský byznys zvaný Säumerei
Obchodníci jako Giacomo nejezdili přes Alpy s velkými krytými vozy, jak je známe z filmů. Středověké cesty přes Brennerský průsmyk byly příliš úzké, strmé a kamenité.
  • Soumaři (Säumer): Zboží se muselo v Bolzanu překládat na hřbety speciálně cvičených mezků a koní (tzv. soumarská zvířata).
  • Lokální monopol: Cizí kupci nesměli průsmykem provázet zvířata sami. Museli si najímat místní soumarské cechy z tyrolských údolí. Tyto cechy měly monopol na přepravu přes své území, což pro tamní obyvatele představovalo hlavní zdroj obživy.
2. Bolzano jako Niederlagestadt (Právo skladu)
Bolzano nebylo jen obyčejnou zastávkou. Mělo nesmírně důležité právo skladu (Jus emporii).
  • Když kupec dorazil do Bolzana, musel své zboží vyložit, ukázat ho na místním trhu a po dobu několika dní ho přednostně nabídnout místním měšťanům ke koupi za pevně stanovené ceny.
  • Teprve zboží, které se neprodalo, mohl naložit a pokračovat dál na sever. To zajišťovalo, že Bolzano neuvěřitelně bohatlo z každého kilogramu koření či sukna, které skrze něj prošlo.
3. Měna a finance: Drahé benátské groše
Marco Polo a Giacomo by na cestě nemohli platit ledabajským platidlem. V Benátkách se razil stříbrný grosso (velký groš), který byl tehdejším „dolarem“ mezinárodního obchodu díky své stabilní čistotě stříbra.
  • V Bolzanu musel kupec navštívit směnárníky, aby získal tyrolské krejcary nebo veronské feniky, kterými platil mýtné na hradech střežících Brennerský průsmyk.
  • O pár let později (1300) král Václav II. v Praze zavedl Pražský groš, který byl inspirován právě italskými mincemi a stal se hlavním platidlem pro zbytek Giacomy cesty.
4. Německé rozcestí: Norimberský uzel
V příběhu zmiňované rozdělení trasy v Německu odpovídá realitě tehdejšího Norimberku. Tento císařský uzel spojoval jihoevropské trasy s severoněmeckou Hanzou (svazem obchodních měst u Baltu a Severního moře).
  • Zde se trasa větvila na severovýchod podél starých slovanských stezek přes Cheb přímo do Prahy. Tato cesta do Čech se nazývala Zlatá stezka nebo Královská cesta a byla chráněna královskými privilegii, která kupcům zaručovala (za tučný poplatek) vojenský doprovod proti lapkům.
5. Komodity: Co přesně Giacomo vezl?
  • Směrem na sever (z Benátek): Kromě hedvábí to byl především pepř, šafrán a zázvor (které Marco Polo popsal ve své knize Milion). Koření nebylo jen pro chuť, ale maskovalo chuť nekvalitního masa a sloužilo v medicíně. Dále to byl bavlník ze Sýrie a levantský cukr.
  • Směrem na jih (do Benátek): Z Prahy a Německa se vozilo sukno (vlněné látky z Flander a Porýní), vosk na svíce pro chrámy, kožešiny z ruských lesů a klíčové stříbro z českých dolů, které Benátky nutně potřebovaly pro ražbu svých mincí a obchod s Orientem.

Chcete tento historický kontext promítnout do další kapitoly příběhu (například popsat dramatické vyjednávání s tyrolskými soumary v Bolzanu), nebo vás zajímá konkrétní nebezpečí, jaká na kupce na této trase číhala (jako byli dálniční rytíři a mýtné stanice)?


 


 

Projektový záměr: „Křižovatka kultur: Sochy Marca Pola v Bolzanu“


Tento dokument definuje projektový záměr instalace umělecké sochy Maca Pola v jihotirolském Bolzanu.
Cílem projektu je oslavit historickou roli Bolzana jakožto klíčového tranzitního uzlu (tzv. Niederlagestadt) na středověké obchodní trase propojující Benátky s Německem a Prahou a symbolicky propojit italskou kulturu s germánským severem.

1. Manažerské shrnutí (Executive Summary)
Projekt „Křižovatka kultur“ reaguje na rostoucí zájem o oživení historického dědictví a udržitelný kulturní turismus. Instalací celkem tří soch (jedné monumentální bronzové figury a dvou menších bust) v klíčových lokalitách města dojde ke zviditelnění historických vazeb na Benátskou republiku a dálkový obchod. Projekt poslouží jako edukativní a turistický prvek s mezinárodním přesahem a integruje moderní prvky (QR kódy s příběhy soumarů a cestovatelů).

2. Cíle projektu
    • Kulturní obohacení: Vytvoření nového vizuálního orientačního bodu v městském prostoru Bolzana.
    • Propojení komunit: Posílení konceptu kulturního dialogu v bilingvním regionu Jižního Tyrolska prostřednictvím historické postavy, která propojovala odlišné světy.
    • Podpora turismu: Prodloužení doby pobytu návštěvníků v historickém centru pomocí tematické stezky „Po stopách soumarů a Marca Pola“.

3. Umístění a koncept soch
Projekt počítá s rozmístěním soch na strategických místech, která přímo reflektují středověkou logistiku:
    1. Socha A: „Marco Polo – Strážce průsmyku“ (Piazza Walther / Waltherplatz)
        • Specifikace: Monumentální celofigurová bronzová socha na žulovém podstavci.
        • Symbolika: Postava hledící směrem k severu (k Brennerskému průsmyku) s mapou Hedvábné stezky a soumarským mezkem u nohou.
    2. Busta B: „Kupec a směnárník“ (Via dei Portici / Laubengasse)
        • Specifikace: Mramorová busta integrovaná do historického loubí.
        • Symbolika: Připomínka bolzanského práva skladu a středověké finanční směny.
    3. Busta C: „Dialog kultur“ (Před budovou Museion – muzeum moderního umění)
        • Specifikace: Moderní pojetí z cortenové oceli a skla.
        • Symbolika: Propojení historie se současným kreativním duchem města.

4. Harmonogram projektu (Milestones)
    • Fáze 1: Příprava a schvalování (Měsíc 1–3)
        • Získání povolení od památkového úřadu provincie Bolzano.
        • Vyhlášení mezinárodní architektonicko-sochařské soutěže.
    • Fáze 2: Výroba a casting (Měsíc 4–8)
        • Výběr vítězných umělců.
        • Vytoření sochy a prvků pro istalaci sochy.
    • Fáze 3: Terénní úpravy a instalace (Měsíc 9–10)
        • Příprava základových desek a instalace osvětlení.
        • Osazení sochy a instalace informačních tabulí s QR kódy (jazykové mutace, dle požadavku na webovém serveru).
    • Fáze 4: Slavnostní odhalení (Měsíc 11)
        • Organizace vernisáže za účasti delegací z Benátek, Norimberku a Prahy.

 
5. Finanční rozpočet projektu
Rozpočet je rozdělen na kapitálové a provozní výdaje a kalkulován v aktuálních cenách.
Položka rozpočtuPopis a specifikacePředpokládané náklady
Honoráře umělcůmSoutěžní ceny a autorské odměny pro 3 sochaře€45 000
Materiál a výrobaBronz na hlavní sochu, carraarský mramor, cortenová ocel€65 000
Slévárenské a řemeslné práceOdlití figur, opracování kamene a finální patinace€35 000
Stavební úpravy a instalacePříprava podloží, žulové podstavce, těžká technika€25 000
Informační systém a ITCedule, osvětlení, audio-průvodce pod QR kódy€8 000
Marketing a slavnostní otevřeníVernisáž, PR kampaň v Itálii, Německu a ČR, tiskoviny€12 000
Rezerva na nepředvídané výdaje10 % z celkové částky (vícepráce, úprava cen materiálů)€19 000
CELKOVÉ NÁKLADY:€209 000

 


6. Udržitelnost a financování projektu
Projekt bude financován z více zdrojů (víceúrovňové financování):
    • 60 % Fondy EU pro regionální rozvoj (Interreg Itálie–Rakousko / trasy cestovního ruchu).
    • 25 % Příspěvek města Bolzano a autonomní provincie Jižní Tyrolsko.
    • 15 % Sponzorský příspěvek od lokálních obchodních komor a partnerů z řad přepravních společností (odkaz na soumarskou tradici).
Pokud budete chtít projektový záměr dále rozpracovat, dejte mi vědět:
  • Zda máme vytvořit text oficiální žádosti o grant pro municipalitu Bolzano.
  • Jestli preferujete klasičtější styl soch (např. inspirovaný renesancí), nebo čistě moderní/abstraktní umění.
  • Zda máme do rozpočtu zapracovat i náklady na každoroční údržbu (čištění bronzu a mramoru).
Finanční rozpočet projektu (v Kč)
Položka rozpočtuPopis a specifikaceNáklady v EUR 
Honoráře umělcůmSoutěžní ceny a autorské odměny pro 3 sochaře€45 000 
Materiál a výrobaBronz na hlavní sochu, carrarský mramor, cortenová ocel€65 000 
Slévárenské a řemeslné práceOdlití figur, opracování kamene a finální patinace€35 000 
Stavební úpravy a instalacePříprava podloží, žulové podstavce, těžká technika€25 000 
Informační systém a ITInformační tabule, nasvícení, audio-průvodce pod QR kódy€8 000 
Marketing a slavnostní otevřeníVernisáž, PR kampaň v IT, DE a ČR, tiskoviny€12 000 
Rezerva na nepředvídané výdaje10 % z celkové částky (vícepráce, úprava cen materiálů)€19 000 
CELKOVÉ NÁKLADY:€209 0005 113 185 Kč

Víceúrovňové financování (v Kč)
  • 60 % Fondy EU (Interreg):3 067 911 Kč
  • 25 % Příspěvek města Bolzano a provincie:1 278 296 Kč
  • 15 % Sponzorské příspěvky (obchodní komory):766 978 Kč

Podobné příspěvky